Na 17. listopad připadá kromě Dne boje za svobodu a nezávislost také Světový den předčasně narozených dětí. Toto téma je mi osobně velmi blízké, protože jsem se svou první dcerkou čelila riziku předčasného porodu. Nejen proto jsem se rozhodla dlouhodobě podporovat organizaci Nedoklubko, která se touto problematikou zabývá a podporuje rodiny „miminek do dlaně“.
Listopad je v Nedoklubku již tradičně měsíc osvěty problematiky předčasného porodu. V rámci kampaně #purpurovylistopad se zaměřují na problémy a komplikace v těhotenství a riziko předčasného porodu, představují neonatologickou péči z pohledu lékařů, sester i rodičů. Zaměřují se na velmi důležitou prevenci a výzkum a také následnou péči o děti s perinatální zátěží.
My jsme u této příležitosti oslovili výkonnou ředitelku organizace Nedoklubko Lucii Žáčkovou a poprosili ji o krátký rozhovor na témata, která nás osobně zajímají. Ptali jsme se například na to, jak se dá riziko předčasného porodu včas rozpoznat, jak je to s kojením nebo „klokánkováním“ miminek do dlaně.
I Lucii přivedla k tomuto tématu osobní zkušenosti. Její dcerka Ella se narodila o tři měsíce dřív, vážila 730 gramů a měřila 33 centimetrů.
Co vlastně Nedoklubko dělá a jak pomáháte?
Nedoklubko pomáhá rodičům předčasně narozených dětí. Působíme ve všech centrech po celé České republice, kde rodičům přicházejí na svět „miminka do dlaně“, jak jim s láskou říkáme, což je v tuto chvíli 27 pracovišť. Snažíme se, aby rodiče věděli, že v tom nejsou sami, že se na nás mohou obrátit, že většina z nás v týmu Nedoklubka má také nějakou zkušenost s předčasným porodem.
Dá se nějakým způsobem poznat, že má maminka větší riziko rodit předčasně?
Určitě to možné je. Už v prvo-trimestrálním screeningu lze zjistit, jestli má žena riziko preeklampsie, což je onemocnění, které vzniká jenom v těhotenství a jediná léčba je porodit miminko. To je jedna z věcí, o kterou se hodně snažíme, udělat tomuto onemocnění osvětu a upozornit těhotné ženy na tuto nemoc a s ní spojené riziko. Pokud se totiž na toto riziko přijde včas, nasadí se jednoduchá léčba, a miminko se dá donosit více do termínu. Letos na jaře jsme vydali knihu, která se tomu věnuje. Je to knížka „Když přichází na svět miminka do dlaně“ a je to takové naše kilové miminko. Věnuje se jak rizikovému těhotenství a nejčastějším příčinám předčasného porodu, tak i porodu samotnému a neonatologické péči. Tomu je věnována jedna velká kapitola, která pojednává o tom, co probíhá dál, jaké může mít miminko komplikace, co se u něj může nejčastěji projevit, jaká je o něj péče v neonatologických odděleních. V tuto chvíli ji distribuujeme, jak na neonatologická oddělení, tak i na oddělení rizikového těhotenství a do všech českých perinatologických center. Myslím si, že má velký úspěch, a i my z ní máme velkou radost. Ve druhé fázi se chceme zaměřit na gynekologické ambulance a ordinace a chceme ji distribuovat i tam, aby ji měly těhotné ženy k dispozici.
Jak je to s kojením miminek do dlaně?
Záleží na tom, jak nezralé miminko je. U té hranice životaschopnosti, mluvíme třeba o týdnu dvacátém pátém nebo i sedmém, ještě nemají miminka vyvinutý sací reflex a neumí zkoordinovat sání a polykání, takže ta cesta ke kojení je samozřejmě obtížnější. Na neonatologických odděleních se ale snaží o to, ať už sestřičky nebo laktační poradkyně, aby maminky mohly co nejdříve odsávat mléko, aby je mohly krmit tím odsátým mateřským mlékem, například pomocí sondy, do které se stříkačkou vpravuje to mlíčko. A potom, když už je miminko zralejší a je připravenější, tak se začíná přikládat.
Více o kojení předčasňátek ZDE.
Další téma je „klokánkování“ předčasně narozených miminek. Od jakého týdne se dá „klokánkovat“ a je to vůbec možné u tak malých miminek?
Budete se divit, ale ano. Dokonce na některých pracovištích už je tento bonding praktikován ihned po porodu, pokud jsou zabezpečené všechny životní funkce a pokud je miminko v takové kondici, že ho mohou přiložit na hruď maminky. Takže pokud to situace dovolí, doporučuje se „klokánkovat“ na co možná nejdelší dobu, aby dítě cítilo maminku, aby cítilo tlukot jejího srdce, cítilo její vůni, aby dohnalo ten čas, který už nemůže být s ní a aby byl ten kontakt co nejsilnější a co nejpravidelnější a hlavně co nejdelší. To je další téma, kterému se v Nedoklubku věnujeme a snažíme se maminky motivovat a ubezpečovat je v tom, že klokánkování je opravdu jedna z terapeutických metod, které jsou doporučovány a které opravdu prospívají nejen miminku, ale i mamince, potažmo tatínkovi, což není nic neobvyklého.
V dnešní době už je normální systém „roaming in“, kdy je maminka nepřetržitě s miminkem. Dá se toto aplikovat i u miminek do dlaně? Může být maminka s nedonošeným miminek 24/7?
Určitě to je velký sen nás všech, nejenom nás rodičů, ale myslím si, že i většiny zdravotníků, lékařů a sester. Nyní se hodně přistupuje k individualizované péči a opravdu se na to dbá nebo se alespoň nějaké prvky této péče aplikují do péče o miminko a do hospitalizace. Bohužel jsme hodně limitovaní prostory v nemocnicích. V minulosti se při stavbě porodnic nepočítalo s tím, že tam bude jednotka intenzivní péče, kde by mohly být maminky nepřetržitě u svých miminek. Ale na některých pracovištích se hodně snaží a umožňují rodičům co nejčastější a co možná nejdelší kontakt, aby se co nejvíce blížili tomu ideálnímu stavu. Máme pracoviště v České republice jako třeba v Českých Budějovicích ve Zlíně nebo třeba v Hořovicích, kde už jsou hodně blízko a umějí nabídnout rodičům i tuto možnost.
17. listopadu je Světový den předčasně narozených dětí. Jakým způsobem se na tento den připravujete a jakou osvětu v rámci toho šíříte?
To je velmi důležité a teď i velmi aktuální téma. My jsme na začátku měsíce začali #purpurovylistopad, což je taková naše listopadová osvětová kampaň v průběhu které se snažíme informovat o problematice předčasného porodu o tom, jaká je úroveň české neonatologie, že jsme dneska úplně na špičce v celosvětovém měřítku. Také se snažíme vysvětlovat i vývojovou péči, co to vlastně znamená, proč je důležitá pro miminko, proč je tak důležité, aby na oddělení bylo přítmí a nebyl tam hluk, protože ty miminka mají velmi senzitivní sluch a zrak a všechno mnohem intenzivněji vnímají. S tím souvisí také naše purpurové předávání v nemocnicích, což znamená, že celý tým Nedoklubka, který dneska tvoří 25 dobrovolných koordinátorek, docházejí pravidelně na neonatologická oddělení s našimi podpůrnými materiály, ať už se jedná o naše časopisy, tiskoviny nebo knihy s radami, jak zvládnout první dny po předčasném porodu nebo různé rukodělné výrobky a dárečky, které naše dobrovolnice ručně vyrábějí. Ale nejdůležitější je opravdu osvěta na sociálních sítích a vůbec v médiích, aby se o tom tématu vědělo.
My vás společně se značkou Moniel a Sleepee dlouhodobě podporujeme, a to jak finančně, tak i věcnými dary a mě by zajímalo, jak vás může podpořit veřejnost, co byste potřebovali a jak dále s tím dále nakládáte.
Moc děkujeme za tu podporu. Já mám velkou radost, že se s vaší značkou můžeme spojovat a nově letos také i s Moniel. My jsme moc vděční za naši komunitu a za naše fanoušky a lidi, kteří nás sledují a také podporují. Je několik akcí v roce a několik příležitostí, kdy nás mohou podpořit k nějaké konkrétní příležitosti, ať už jsou to třeba naše narozeniny v červnu nebo právě Světový den předčasně narozených dětí v listopadu, kdy nás mohou podpořit nějakým individuálním darem anebo si založit trvalý příkaz a podporovat nás třeba nějakou nižší částkou pravidelně každý měsíc. To nám opravdu hodně pomáhá právě v tvorbě a v přípravách našich nových projektů, osvětových kampaní a třeba našich tiskovin, které předáváme maminkám zdarma jako dárek. Máme také náš charitativní obchůdek, kde si lidé mohou zakoupit online, co se jim líbí, ať už jsou to naše tiskoviny a knížky, anebo naše drobnosti třeba přívěsky, anebo třeba ponožky pro život.
Na celý rozhovor se můžete podívat níže:
Přidejte se i vy k oslavám Světového dne předčasně narozených dětí a podpořte rodiny miminek do dlaně.
Vaše Monika z Monbaby