Poslední téma, které jsme s dulou Andreou nakously bylo kojení. Jak souvisí s porodem nebo jaký vliv má na tvorbu mléka psychika ženy? Povídaly jsme si o úrovni laktačního poradenství v České republice a vlivu sociálních sítí na kojení. Nakonec nám Andrea prozradila její zkušenost s augmentací (zvětšení prsou), kterou podstoupila po dokojení syna Mattea a zmínila, jak tento zákrok ovlivnil následné kojení dcery Arianky.
Jak souvisí kojení s porodem? Dokáže kojení ovlivnit to, jakým způsobem porod probíhá?
Určitě! Zároveň vím, jak je každá žena jiná, a každá to má v hlavě nastavené jinak. Jsou ženy, co měly naprosto nádherný porod a pak mohou mít z různých důvodů problém s kojením. Dítě může mít třeba příliš krátkou podjazykovou uzdičku, takže se mu hůře přistává nebo má žena například vpáčené bradavky a personál v porodnici už jí rovnou řekne „no, tak s tímhle tím kojit nebudete“. Už tam hraje hlavní roli hlava, kdy si žena řekne, že kojit nebude, protože jí to v porodnici řekli. A pak jsou ženy, které měly třeba hororový porod a s kojením neměly jediný problém. Je běžné, že ženy mají na kojení různé názory. Já jsem třeba měla v péči klientku, která měla nádherný porod doma, ale rozhodla se nekojit, naprosto dobrovolně bez žádných problémů. Jen si řekla, že kojit nechce, protože to tak cítí. A já si myslím, že je to volba každé ženy. Když se informovaně rozhodne, zváží pro a proti, nikdo ji nemanipuluje do jednoho z rozhodnutí, tak ať se rozhodne podle sebe, aby ona v tom byla šťastná.
Do jaké míry ovlivňuje psychika ženy kojení?
Určitě hodně. Já jsem nezažila, že bych měla v péči klientku, která by stresem ze dne na den přišla o mléko. Ale pokud není žena podporovaná, řeší nějaké problémy okolo nebo má stres z různých důvodů, po porodu se může stát leccos, tak tam psychika dělá hodně. Jde o to, jak to máme nastavené v hlavě, jestli nás štve například jak dlouho kojíme. Samozřejmě hraje roli i tlak společnosti, kdy se stále ze strany pediatrů říká, že by žena měla kojit co 2 hodiny, maximálně 10 minut, atd. Tak pak jakmile je miminko na prsu déle nebo se u něj vzteká, už ženě v hlavě hraje stres, jako „dělám to dobře?“, „nemám slabé mléko?“. Napíše někam na diskuzi, což není úplně ideální, tam jí řeknou „to musíš přidat Sunar“, „moje dítě bylo na Sunaru šťastnější“ atd. A pak tam samozřejmě začne hrát svou roli hlava a stres ze samotného kojení, jestli to miminku stačí. A už se točíte v kruhu.
Na jaké úrovni si myslíš, že je laktační poradenství v českých porodnicích a případně u pediatrů?
To je zajímavá otázka (smích). Na malé, protože oni ve škole dostanou nějaké podklady, ale pak hrozně moc záleží, a to nejen v laktačním poradenství, ale i v porodnictví, jak se dovzdělají dál. Někdo dostuduje porodní asistentku nebo zdravotní sestru v neonatologii nebo pediatrii a už si myslí, že má ukončeno všechno, co potřebuje a nepokračuje. Ale kolikrát je to, co se učí na škole, tak strašně zastaralé a už to dávno neplatí. Už máme mnohem novější, lepší informace, které podporují dlouhodobé kojení nebo kojení minimálně do dvou let dítěte. To propaguje i Světová zdravotnická organizace, ale pediatři často hovoří paradoxně proti ní, což taky není úplně dobře. Jsou pediatři, kteří ženu podporují, že dlouhodobě nebo plně kojí. Mají například přímo v ordinaci i laktační poradkyni. Ale pak jsou pediatři, kteří to, bohužel nepodporují a vím, že mají třeba i smlouvy s nějakým dealerem umělé stravy. Existuje kodex na marketing umělé dětské stravy, ale bohužle je velmi často porušován. Druhá věc je i tlak na sociálních sítích. Najednou i na druhou stránku. Na to, že žena musí kojit, nebo na to, kolik je skrytých reklam na umělé mléko od influencerek, což je také velké téma toho kodexu.
Není tajemstvím, že jsi podstoupila augmentaci prsou. Jestli se nepletu, tak to bylo mezi dvěma porody. Spousta žen o tom přemýšlí a často třeba čekají na to, až odrodí všechny děti, které chtějí odrodit. Jaká je tvoje zkušenost?
Já si myslím, že záleží na tom, v jakém stavu má žena ta prsa. Já jsem po dokojení prvního syna žádná prsa neměla, takže tam hrála velkou roli psychika a sebevědomí. I když jsem to v hlavě měla srovnané, že jsem vděčná za to, že jsem zdravá, že nemám s prsy žádný problém atd. Ale to sebevědomí bylo opravdu velmi malé. Myslím si, že kdo to nezažije, tak do toho nemůže, jakkoliv mluvit. Jakože „malá prsa jsou také hezká“ atd. což je častý argument nebo „buď vděčná za to, co máš“ a „nemůžeš chtít nic víc“.
A kdybych měla poradit, jestli mezi dětma nebo po dětech, tak právě z toho důvodu, že jsem neměla žádný základ, jsem ráda, že jsem šla mezi dětmi, protože se cítím mnohem líp.
Uvidím, jak dlouho to vydrží až dokojím tady malou, protože syna jsem kojila přes 2 roky, což je docela dlouhá doba a čekat tak dlouho na prsa by se mi nechtělo. Asi bych na to myslela, že bych je už chtěla. Pak se navíc musí počkat nějakou dobu po odstavení dítěte, aby se trošku uklidnila ta mléčná žláza, což je taky důležitý faktor.
Jak dlouho se má na operaci čekat?
Říká se minimálně půl roku od ukončení kojení.
Vnímáš nějaký rozdíl v kojení před a po augmentaci?
Ne. Já jsem měla laktaci naprosto v pořádku. Mně teklo mléko už v těhotenství, takže tam z hlediska funkčnosti nebyl problém. Nutno říct, že mi implantát nedávali přímo pod žlázu, že my na ni vůbec nesahali, ale pod sval, což jsou dvě různé metody, ale detaily ti k tomu neřeknu, nejsem plastik (smích). A vlastně díky tomu, že šlo jen o augmentace, tak mám jizvu jen v podprsní rýze, nikoliv na dvorcích, což se pak týká například modelace. A co se týče kojení, tak je pořád stejné. Jen třeba vnímám, že v nosítku musím Ariance prso víc přidržovat, protože není tak gumové a je pevnější, protože tam je ten silikonový implantát, který je sice anatomický, ale je pevný a není to čistě jenom kůže a ta vnitřní žláza, tak jí ho musím trochu přidržovat.
A když se laktace nastartovala, cítila jsi nějakou bolest?
Necítila jsem bolest, ale stala jsem mi ke konci šestinedělí jedna věc, kdy jsem se trošku přepískla, protože měl syn 4. narozeniny a já jsem tři víkendy po sobě měla dětské oslavy, kdy jsem na sebe vyvinula velký tlak. Vytvořil se mi lehký zánět v pravém prsu, a tělo reagovalo tak, že si začalo tvořit vlastní tělní tekutinu a stalo se to, že se mi to prso asi tak jedenkrát zvětšilo, což bylo úplně šílený. A já jsem nevěděla, co to je. Myslela jsem, že jde o zánět prsa, takže jsem s tím několik dní bojovala sama a pak jsem jela na kliniku kde na sonu zjistili, že se mi tam vytvořilo velké množství tělní tekutiny a odsáli mi asi 180 ml. Nebylo to, ale nic, co by ohrozilo mě, implantát nebo kojení. To se ale může stát, i když bude mít žena po augmentaci několik let a pak začne kojit. Já jsem otěhotněla docela brzy po augmentaci, ale není to překážkou.
Celý rozhovor s Andreou můžete shlédnout na našem Monbaby YouTube kanálu:
Kojení je v dnešní době velké téma, což je samozřejmě dobře. Na internetu, v knihách, příručkách i v nemocnicích se můžete dočíst, jak moc je kojení prospěšné pro miminko i maminku. Ne všude ale dokáží pomoci i psychicky takovým způsobem, který je pro ženu a její miminko příjemný. V tomto je skvělá laktační poradkyně nebo dula, která umí poradit nejen správnou techniku kojení, ale především ženu povzbudit a uklidnit.
Některým ženám jde kojení snadno, jiné si ho musí tak trochu vydřít. Někdo kojí své dítko do 6 měsíců, někdo do 3 let a některé ženy kojit nechtějí. Všechny tyto možnosti jsou normální a záleží pouze na vás. Vždyť jsou to přece vaše prsa, vaše miminko. Každá z nás jsme úplně jiná a každá máme právo rozhodovat o svém tělu a svých dětech tak, jak je nám příjemné a komfortní. Tak na to nezapomeňte a dejte vždy na svoji intuici, ta vás nezklame!
Ty nejkrásnější chvíle s vaším miminkem přeje Monika z Monbaby