Tentokrát jsme navštívili další úžasně inspirativní ženu - Andreu Kapitánovou, kterou můžete znát z Instagramu jako Dulu Andreu. Andrea nás uvítala s úsměvem a malou Ariankou v náručí. Povídali jsme si o práci duly, jak se k této práci vlastně dostala a co všechno role duly obnáší. Řeč byla i o tom, jak připravit na porod starší sourozence a hlavně tatínky. Nakonec nám Andrea prozradila její tipy na literaturu pro nastávající maminky a odtajnila i její nejlepší životní radu.
Práce duly je podle mě poslání. Vnímáš to stejně? Jak jsi se k tomu vlastně dostala?
Určitě to poslání je! Nejde to brát jen jako práci, protože je tam i hodně hluboký smysl vůči klientům. Ale zároveň to poslání není jenom o těch hezkých momentech, protože v našem českém rybníčku se člověk někdy setká s momenty, které nejsou úplně příjemné. Porodnictví, je sice na vysoké úrovni, co se týče zdraví dětí po fyzické stránce, ale co se týče psychické stránky matek a dětí, tam ještě docela zaostáváme.
A jak jsem se k té práci dostala? Arianka je moje druhé dítě, první syn (Matteo) má 4 roky a už předtím, než se narodil, jsem se zajímala o to, jak se dá porodit jinak, než že bych přijela do porodnice a svěřila se do péče lékařům. Byla jsem sama na předporodním kurzu, který mě oslovil technikami hypnoporodu a pak už se to vezlo tím stylem, že hledali nové lektorky a už se to nabalovalo.
Mnoho lidí neví, jaký je rozdíl mezi dulou a porodní asistentkou. Můžeš ty rozdíly trochu víc rozvést?
Ano, tam je velký rozdíl, protože dula je nezdravotník, kdežto porodní asistentka je studovaný zdravotník, který studuje čtyři roky na bakaláře. Může tak studovat samozřejmě i dál. Obě dvě profese se můžou obohatit o další kurzy nebo certifikace, včetně například laktačního poradenství. Ženy většinou využívají služeb duly, protože porodní asistentka přece jen už v porodnici je. Ale je také rozdíl mezi tím, když si ženy zaplatí svojí porodní asistentku, anebo když tam na ně nějaká „vyjde“. Kdežto dulu si opravdu vybírají třeba už na začátku těhotenství. Mě ženy běžně psaly úplně na začátku, když počůraly test (smích). A ten vztah už je tam takový navázaný. Což je výhoda i u porodní asistentky, když přijedete do porodnice a už tam je někdo koho znáte a víte, že může nějak pozitivně ovlivnit váš porod a není to jenom neznámá osoba, která vás občas přijde zkontrolovat a zase odejde a nemá k vám žádný vztah.
Já sama jsem zažila 2 porody a musím říct, že každý byl úplně jiný. Vnímáš i ty rozdíly mezi porody? Je pro tebe každý porod jedinečný?
Určitě jedinečný. Už jsem byla ženě u prvního porodu a pak i u druhého a byl tam velký rozdíl. Nedá se nikdy úplně dopředu očekávat, jak bude porod probíhat. Z minuty na minutu se může leccos změnit. Buď to třeba nepokračuje, anebo zničehonic žena porodí překotně.
Během celého porodu musí vznikat krásná přátelství. Pomáháš maminkám nějakým způsobem i během šestinedělí a po něm?
U toho slova přátelství jsem opatrná, protože to nejde úplně dělat. Člověk se nesmí na klienty zase tolik navázat. Když se pak třeba něco stane nebo když daná žena prožívá, ať už porod nebo šestinedělí jinak, než já bych třeba prožívala svoje, tak já tam nemůžu dosazovat přátelství, protože to pak ovlivňuje celý vztah. Spíš se snažím být profesionální pomocí každé klientce a na každou maminku se nacítit tak, aby dostala individuální péči, protože každá žena je úplně jiná a potřebuje něco jiného. V ten moment jsem jim oporu i v šestinedělí, ale každá žena potřebuje jinou péči. Nějaká žena mi píše třeba každý týden nebo každý den potřebuje ujistit. A o některých ženách vůbec nevím celé šestinedělí nebo až na konci jen napíšou, že jsou v pohodě a že vlastně nic nepotřebují. Takže je to opravdu pokaždé jinak.
Teď mě zajímavá role tatínků, protože spousta tatínků má strach a obavy, anebo je pro ně hodně náročné vidět svoji ženu trpět v bolestech. Máš vůbec prostor pro to podporovat psychicky i tatínky nebo podporuješ čistě jen ženu.
Primárně jsem pro tu ženu, ale samozřejmě otec nebo manžel klientky je nedílnou součástí porodního týmu, takže se snažím trošku pečovat i o něj, aby byl v tom smyslu „funkční“ a nebyl takové to páté kolo u vozu (smích). Rozhodně to není tak, že by dula přišla a vyhodila chlapa od porodu a řekla „teď jsem tady já a já se o ní postarám a ty můžeš jít někam“ to určitě ne. Naopak dula by měla podporovat i muže v tom, aby dokázal své ženě pomoct. Už v předporodní přípravě učím muže, jak své ženě můžou pomoci třeba od bolesti, aby se i oni cítili, že pomohli své ženě smysluplně.
A co přítomnost starších sourozenců u porodu? Připravovala si Mattyho na příchod miminka nebo jsi to nechala prostě volně plynout?
Určitě jsme ho připravovali. Tím že už odmalička se mnou v tom tématu žije, tak ví, co to jsou porody. Ví, co se děje, jak ten porod může začít atd. Takže základ toho, co se u porodu děje věděl. Říkali jsme mu, že může být vidět krev a, že budu třeba křičet, že mě to může bolet, aby věděl, že to je normální. Taky jsme se dohodli, že kdyby jednomu z nás byla přítomnost toho druhého nepříjemná, tak si to řekneme a pojede k babičce. Tahle varianta tam byla otevřená a řekli jsme si, že uvidíme, protože jsme ho nechtěli automaticky obrat o okamžik příchodu dcery. A myslím si, že konkrétně v našem případě to prospělo, a že to nebylo tak, že by si ho někdo odvezl a on pak přijel a najednou by tady bylo ségra. Určitě si myslím, že je vhodné na to děti připravovat, pokavaď tam přítomnost sourozence má být a taky zvážit, jestli na to sourozenec mentálně má. Aby se třeba vydržel chvilku koukat na pohádku nebo aby neobtěžoval tu ženu v tom smyslu, že najednou bude chtít plnou pozornost.
Co si myslíš, že by si maminka neměla zapomenout k porodu.
No, tak já bych řekla, že dulu, že jo (smích) nebo porodní asistentku, protože ta má pak, co se týče výbavy úplně všechno. Příjemné jsou třeba různé oleje na masáž nebo bylinky na napářku pro někoho to může být zase úplně něco jiného. Dobrá svačina je důležitá, protože o to se v porodnicích úplně nepostarají, takže dobrá svačina k porodu opravdu bodne, a to i pro tatínka. (smích)
Jakou literaturu o porodu bys ženám doporučila? Která je podle tebe opravdu kvalitní?
Tak za mě je skvělý titul „Jemný porod, jemné mateřství“ Od Sarah J. Buckley, a pak cokoliv od francouzského porodníka Michela Odenta. To je za mě super autor.
Co bys chtěla vzkázat všem maminkám, které čeká jejich den "D".
Hlavně, ať si věří, že to zvládnou, a že to bude nejkrásnější den jejich života.
Jakou nejlepší životní radu jsi v životě dostala?
Pokavaď to není ještě dobrý, tak to není konec.
Co by jsi doporučila maminkám od naší značky Sleepee nebo z našeho eshopu Monbaby.
Tak za mě je nejlepší hrací dečka, která je úplně skvělá a má jí hrozně rád i Matty, protože je heboučká, krásně se skládá a vypadá opravdu dobře. Já nemám ráda křiklavé barvy, takže tohle je pro nás úplně ideál. Dále je skvělá věc houpací košík, protože je skladný, snadno se složí a dá se přenést z místnosti do místnosti. A v kočárku jsou úžasná prostěradýlka.
Rozhovor s Andreou byl pro mě skvělý zážitek. Je to krásná, přirozená a pozitivní žena a já jsem moc šťastná, že jsem ji mohla potkat a mít ji ve svém životě. Tímto moc děkuji Andree za milé setkání a těším se na další společné zážitky.
Společně s Adreou pro vás ještě chystáme článek a video o strachu z porodu, císařském řezu a o tom jak souvisí kojení s porodem. Rozhodně se máte na co těšit!
Andreu můžete také sledovat na jejím Instagramu, kde načerpáte spoustu pozitivní energie.
Celý rozhovor můžete vidět také naživo na Monbaby YouTube kanálu!
S láskou vaše
Monika z Monbaby